Nové album CESTY Josefa Špačka a Tomáše Jamníka
Cesty. Kde se cesty kříží a kde rozcházejí, jaké si sami vybíráme a jaké jsou osudové a nevyhnutelné: to je prizma, kterým se houslista JOSEF ŠPAČEK a violoncellista TOMÁŠ JAMNÍK podívali na díla Leoše Janáčka, Gideona Kleina, Bohuslava Martinů a Ervína Schulhoffa, napsaná v rozmezí pouhých pětatřiceti let 20. století.
Název alba Cesty nezvolili J. Špaček s T. Jamníkem náhodou. Zajímalo je, z jakých inspiračních zdrojů skladatelé čerpali, a zjistili, že často to je právě pohyb. Postupně dávali dohromady seznam všech míst pobytů, až vznikla speciální skládací mapa, která je k CD přiložena. Posluchač tak sám může postupně hledat trasy, kterými osud všechny čtyři autory vedl.
Leoše Janáčka, fascinovaného myšlenkou slovanské vzájemnosti, vedla jeho touha do Ruska. Odtud také vzešel podnět ke smyčcovému kvartetu (na albu Cesty v ambiciózní úpravě pro dva nástroje), inspirovanému dílem Tolstého. „O úpravu Janáčkova kvartetu pro dva nástroje jsme požádali našeho kamaráda Jiřího Kabáta, který i v tomto obsazení parádně vystihl všechny odstíny skladby. Po technické stránce se jedná o jedno z nejnáročnějších děl, některé prvky se zdály zprvu neproveditelné; je to na samotné hraně možností, a to nás ohromně baví,“ uvádí Josef Špaček.
I Janáčkův přítel a obdivovatel Ervín Schulhoff vztahoval své naděje k sovětskému Rusku; ty ho však nezachránily před nacistickým koncentračním táborem. Stejný osud (Terezín, Fürstengrube) ukončil život a nadějnou skladatelskou dráhu Gideona Kleina. Na albu Cesty se rozeznívá jeho pozoruhodné Duo pro housle a violoncello. „Asi největší objev pro nás byl Gideon Klein, který byl nacistickým režimem bohužel zavražděn již jako 25letý. Předtím naštěstí stihl nádhernou cestu do Itálie, ze které existuje podrobný deník,“ doplňuje informace Tomáš Jamník a ještě dodává: „Pro všechny skladatele je společné jedno: i přes životní neštěstí dokázali do svých skladeb promítnout také kus optimismu. A optimismus v dnešní složité době je rovněž hlavním poselstvím našeho alba.“
Bohuslava Martinů dovedly cesty – nejdříve za poznáním, poté na útěku před nacisty – přes Paříž do USA a zpět do Evropy, ale k jeho velké lítosti už nikdy až domů, kam se toužil vrátit. Duo pro housle a violoncello č. 2 vznikl na samém konci skladatelovy životní cesty a uzavírá i album Josefa Špačka a Tomáše Jamníka. „Nejvíce práce jsme měli paradoxně s nejhranějším dílem – prvním duem Bohuslava Martinů. Jediné vydání, které existuje, obsahuje ohromné množství chyb, například kompletně chybějící dynamiku u violoncella nebo chybějící takty v kadenci. Naše úsilí směřovalo k tomu, aby posluchači mohli konečně slyšet dílo přesně tak, jak jej autor zamýšlel,“ upřesňuje Jamník.